Ano. Umíme zaslat i jeden panel.
V krocích: Zvolíte počet kusů fotovoltaických panelů, klikněte na "koupit", případně přidáte další zboží, zvolte osobní odběr nebo přepravu fotovoltaických panelů. Při přepravě zasíláme podklady pro úhradu panelů a dopravy do vašeho e-mailu. Následující pracovní den po úhradě (nebo dle domluvy) zasíláme FV panely na adresu doručení. Druhý pracovní den jsou panely u Vás.
Osobní odběr (zdarma): hotově při převzetí. Zaslání: převodem na účet / dobírka.
Ano, nabízíme:
PERC (Passivated Emitter and Rear Cell) je nová technologie, která především dokáže vyrobit více energie na menší ploše. Na pohled není viditelný rozdíl mezi konvenčními solárními články a články s technologií PERC. Další vrstva PERC uvnitř panelu zajišťuje, že elektrony na zadní straně článku nemohou uniknout. Světelné vlny, které ještě nevytvořily elektrony, se vrátí do těla solárních článků. Technologie PERC zvyšuje efektivnost panelu, což je patrné zejména za špatných světelných podmínek. Např. za soumraku je znatelné zvýšení výkonu až 10 Wp za standardních testovacích podmínek. PERC panel najdete zde.
Potenciální indukovaná degradace (PID). Zjednodušeně mezivrstvová polarizace vedoucí až k nevratné degradaci křemíku ve fotovoltaických panelech vlivem rozdílu potenciálů vůči zemi. PID rezistentní panel najdete např. zde.
PID způsobuje nevhodnou polarizaci nábojů FV článku, v jejímž důsledku článek není schopen dodávat elektrický proud. K tomuto jevu dochází nejdříve zpravidla na panelech, které jsou nejblíže u záporného pólu stringu. Zde se potenciál (napětí vůči zemi) FV článků podle délky stringu a typu používaného střídače obvykle pohybuje mezi −200 V a −450 V. Rám FV panelů má ale naproti tomu potenciál 0 V, protože z bezpečnostních důvodů musí být uzemněný. Kvůli tomuto elektrickému napětí mezi FV články a rámem se může stát, že se z materiálů použitých ve FV panelu uvolní elektrony a stečou přes uzemněný rám. To za sebou zanechá náboj (polarizaci), který může nevýhodným způsobem pozměnit charakteristickou křivku FV článků.
S rostoucím rozdílem potenciálů přitom roste úměrně i riziko vzniku degradace křemíku a ztráta výkonnosti panelů. Čím více je tedy zapojených modulů ve stringu, tím je riziko degradace a výsledný úbytek výkonnosti vyšší. Největší poškození je tedy pozorovatelné nejdříve na posledním panelu na záporném konci stringu. Čím déle PID působí, tím více postupuje poškození na další panely směrem ke kladnému konci stringu. Kromě délky stringu jsou dalšími faktory, zvyšující riziko šíření PID, především kvalita použitých materiálů při výrobě panelů a klimatické podmínky - teplo a vlhkost.
PID byl ve světě sice úplně poprvé zmíněn již kolem roku 1970, ale dlouhou dobu byl pouze laboratorně zkoumán. Ve spojitosti s hrozbou pro výkonnost elektráren problém PID prezentovala poprvé až v roce 2010 společnost SOLON a poukázala na jeho negativní důsledky na životnost FV panelů. První cílené testování v praxi prováděl v roce 2012 v Německu Fraunhofer Institut. Podle výsledků z tohoto testu celých 46 procent z namátkově vybraných 95 fotovoltaických modulů různých výrobců bylo prokazatelně pozitivních na PID. Po roce 2012 se tak i výrobci panelů začali problematice PID detailněji věnovat a zaměřovat na výrobu panelů tzv. PID rezistentních.
PID se většinou začíná projevovat po 2 až 4 letech fungování FV elektrárny.
